Analýza zrušení zákonů
Ke zrušení zákona vedou zpravidla dvě cesty:
1. Zrušení (přímá derogace) ze strany ústavního soudu.
2. Novelizace anebo zrušení ze strany zákonodárného orgánu tj. Parlamentu ČR.
1. Zrušení z důvodu rozporu s ústavním pořádkem:
právní předpis může být zrušen toliko pro rozpor s ústavním pořádkem ČR (tj. Ústava ČR, Listina ČR a další ústavní zákony, jež jsou součástí úplný výčet v čl. 102)
1. Tvz. Následná kontrola – což znamená, že k ní dochází až po přijetí právního předpisu, tato kontrola může být abstraktní nebo konkrétní. Abstraktní – právní předpis nebo jeho část jako takový, Konkrétní – pokud v konkrétním případě aplikace dochází k porušení ústavnosti.
O tom, kdo může dát k této kontrole podnět je přesně stanoveno v zákoně č. 182 o Ústavním soudu. Při výkonu kontroly působnosti norem posuzuje vnitřní (materiální - zda obsah pr. předpisů je v souladu s Ústavou, popř. (ústavními) zákony) i vnější (formální - zda právní předpisy ústavně řádně procesně i kompetenčně vznikly) ´ústavnost. Dále je u nás možná i – preventivní kontrola = ex anté.
Ústavní soud se vyjadřuje před nabytím účinnosti zákona/ratifikací smlouvy/nabytím pr. moci u rozhodnutí • u nás pouze v případě mezinárodních smluv! • čl. 87 odst. 2 - Ústavní soud dále rozhoduje
o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována.
Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů
jde o abstraktní či konkrétní kontrolu ústavnosti norem
návrh na zrušení zákona (nebo jeho částí) jsou oprávněni podat:
1. prezident
2. min. 41 poslanců/17 senátorů
3. senát ÚS v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti
4. vláda, pokud má provést rozhodnutí mezinárodního soudu
5. ten, kdo podal ústavní stížnost (jejíž předmětem je skutečnost, která nastala uplatněním takového zákona)
6. ten, kdo podal návrh na obnovu řízení (viz výše)
7. obecný soud v souvislosti se svou rozhodovací činností dle čl. 95 odst. 2 Ústavy
8. plénum ÚS, jsou-li dány důvody dle § 78 odst. 2 ZÚS (plénum při rozhodování o ústavní stížnosti zjistí rozpor zákona, na jehož základě vznikla skutečnost, jež je předmětem stížnosti, s ústavním pořádkem)
návrh na zrušení podzákonného právního předpisu (nebo jeho částí) jsou oprávnění podat:
1. vláda
2. min. 25 poslanců / 10 senátorů
3. senát ÚS v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti
4. ten, kdo podal ústavní stížnost
5. ten, kdo podal návrh na obnovu řízení
6. zastupitelstvo kraje
7. Veřejný ochránce práv
8. plénum ÚS, jsou-li dány důvody dle § 78 odst. 2 ZÚS
• ministerstvo vnitra smí podat návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce/kraje/Prahy
• příslušné ministerstvo/ústřední správní úřad smí podat návrh na zrušení nařízení obce/kraje/Prahy
• ředitel krajského úřadu smí podat návrh na zrušení nařízení obce, která spadá do jeho území
• zastupitelstvo obce smí podat návrh na zrušení vyhlášky nebo nařízení kraje, do nějž spadá • návrh je nepřípustný, jestliže daný pr. předpis pozbyl před doručením návrhu ÚS platnosti nebo nebyl dosud vyhlášen zákonem stanoveným způsobem
• účastníkem řízení je i ten, kdo vydal takový pr. předpis, soudce zpravodaj mu zašle návrh na zahájení řízení s tím, aby se k návrhu písemně do 30 dnů vyjádřil; návrh na zrušení jiného pr. předpisu zašle soudce zpravodaj i ombudsmanovi (pokud to nebyl jeho návrh)
a ten má právo do 10 dnů ÚS sdělit, že vstupuje jako vedlejší účastník do řízení
• pokud ÚS návrhu vyhoví, předpis (jeho některá ustanovení) se zrušuje dnem, který soud určí v nálezu, nejdříve však dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů → předpis se ruší ex nunc
• nejsou-li ale dány důvody ke zrušení pr. předpisu → ÚS návrh zamítne
Jak jsem psala výše, zákon lze zrušit i ve spojitosti s ústavní stížností, pokud je prokázáno, že újma na právech a svobodách nastala účinkem zákonného ustanovení. Ovšem ke zrušení právního předpisu nebo jeho části je vždy potřeba předchozí podání ústavní stížnosti. Návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho části může být podána pouze společně s ústavní stížností.
Ústavní stížnost
Existují 3 typy řízení o ústavních stížnostech:
1. „obecné" stížnosti (proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv
a svobod) podle čl. 87 odst. 1 písm. d)
2. komunální stížnosti (orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu) podle čl. 87 odst. 1 písm. c)
3. návrhy politických stran (o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony) podle čl. 87 odst. 1 písm. j)
Řízení o ústavních stížnostech upravují §72 - 84 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (ZÚS)
stížnost smí podat:
1. fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (§ 72 odst. 1 písm. a ZÚS) do 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním možném procesním prostředku (tzn. řádný, popř. mimořádný - vyjma návrhu na obnovu řízení - opravný prostředek, či jiný prostředek, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení), pokud není takového prostředku → do 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o takovém zásahu orgánu veřejné moci dozvěděl, nejpozději ale do
1 roku od takového zásahu
- ke stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku, popř. rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku
2. zastupitelstvo obce/kraje/hl. města Prahy jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu (§ 72 odst. 1 písm. b ZÚS)
- taktéž do 60 dnů
3. politická strana, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění nebo jiné rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. (§ 73 odst. 1)
- do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o posledním procesním prostředku (neposkytuje-li zákon takový prostředek, tak lhůta počíná dnem nabytí právní moci onoho napadeného rozhodnutí)
- Spolu se stížností je možno dle § 74 ZÚS podat návrh na zrušení (části) zákona nebo jiného právního předpisu, jejichž uplatněním nastala předmětná skutečnost, jestli jsou dle stěžovatele v rozporu s ÚZ (popř. se zákonem u jiného pr. předpisu)
Stížnost je nepřípustná, pokud:
1. se týká věci již rozhodnuté (§ 35 odst. 1 ZÚS) - překážka věci rozhodnuté (rei iudicatae)
2. se týká věci, ve které se již jedná (§ 35 odst. 2 ZÚS) – právo účastnit se dříve zahájeného jednání jako vedlejší účastník
3. stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky dané mu zákonem k ochraně jeho práva, vyjma mimořádného opravného prostředku, který orgán může odmítnout jako nepřípustný (§ 75 odst. 1 ZÚS, § 75 odst. 2 stanoví, že tato podmínka neplatí, pokud se jedná o stížnost, která „podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele" a byla podána do 1 roku od předmětné události, NEBO v řízení
o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, a tím stěžovateli vzniká/může vzniknout vážná a neodvratitelná újma)
4. Účastníky řízení jsou stěžovatel a orgán veřejné moci, proti němuž stížnost směřuje
5. vedlejšími účastníky jsou účastníci předchozího řízení, z něhož vzešlo napadené rozhodnutí, případně osoby, které prokážou právní zájem na výsledku řízení, a ÚS jim takové postavení přizná
Stížnost je možno stáhnout do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě
Stížnost nemá odkladný účinek x návrh proti rozhodnutí o rozpuštění politické strany/pozastavení její činnosti jej má!
Předběžné opatření - směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí → ÚS může k odvrácení hrozící škody uložit tomuto orgánu, aby v zásahu nepokračoval, usnesení o předběžném opatření pozbývá platnosti vyhlášením nálezu ÚS ve věci (pokud jej ÚS nezrušil už dřív, protože pominuly důvody k němu)
ÚS může stížnosti svým nálezem:
1. vyhovět
- pokud stížnosti vyhoví → v nálezu musí vyslovit, které ústavně zaručené právo (svoboda) a jaké ustanovení ÚZ byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomu porušení došlo / v čem bylo porušeno právo na samosprávu / čím je rozpuštění strany v rozporu
s ústavním pořádkem
- pokud se jedná o stížnost proti pravomocnému rozhodnutí, soud na základě kasačního principu takové rozhodnutí zruší
- pokud šlo o stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, soud orgánu zakáže v činnosti pokračovat a přikáže mu v rámci možností obnovit předešlý stav
2. zamítnout
3. částečně jí vyhovět, částečně ji zamítnout
- toto jsou tedy možné cesty přes ústavní systém za využití Ústavního soudu, druhou možností je pak kontaktování svého zástupce
v zákonodárném sboru a to tedy svého poslance/ senátora a informovat ho o svém záměru. Zde může dojít k novelizaci zákona.
- Další možností je podání petice k petičnímu výboru Poslanecké sněmovny nebo Senátu
- Tyto možnosti jsou lepší než řízení před Ústavním soudem, neboť v řízení před Ústavním soudem mohou být zrušena pouze ta ustanovení právních předpisů, jež jsou v rozporu s ústavním pořádkem ČR
Za Asociaci podnikatelů a manažerů vypracovala:
Nela Brožková
členka analytického týmu